Výlet bohemáků na zápas Legia – Cracovia

Po červencové návštěvě zápasu Cracovia – Wisła (při cestě zpět také Brno – Baník) hecuji své okolí, abychom se jeli podívat na utkání s kvalitním supportem do zahraničí, z Polska jsem jednoduše nadšený. Jako warm-up se nejprve pětice lidí vydává na zápas Evropské ligy mezi Slovanem Liberec a Hajdukem Split, kde hosté předvádí takovou show, že již není potřeba nikoho přesvědčovat, že vycestovat za hranice je dobrý nápad. Vzhledem k parádnímu leteckému spojení padá volba na Warszawu a konkrétně na zápas s Cracovií Kraków. Celkově nás vyráží 10 lidí různými druhy dopravy, tento příběh však bude zejména o pětici, která vycestovala v pátek večer vlakem (v tom 4 hlasití Bohemáci).

 12065854_794913383988228_6063994341728626642_n 12063652_794913387321561_1214359397331219619_n

Sraz v hospodě na nádraží 2 hodiny před odjezdem v symbolech našeho klubu, kvalitní pitný režim, fotka s pyrem před halou, nákup nekonečna piv a jdeme do zarezervovaného kupé. Strategie je jasná- nějak rozumně se opít, aby se nám na 9hodinové noční cestě dobře spalo.

Zhruba u Kolína máme první tendence si trochu zafandit, přecijen neuvidíme sobotní zápas se Zbojovkou, což je zejména kvůli výzvě KOTEL v kotli smutné. Po pár kilometrech si nás všímá skupina tak 20 příznivců Komety Brno, o které jsme neměli tušení. Přesunují se k našemu kupé a ověřují si, zda jsme Bohemáci z PRAHY, což jim potvrzujeme. Já v tu dobu nedávám pozor a asi proto jsem první napaden a okamžitě přicházím o brýle. Reakce ostatních je ale pohotová, týpek, co vnikl nejhlouběji do našeho kupé, slušně inkasuje a celkově se nám daří prostor ubránit, vytlačujeme Komeťáky ven a zavíráme se. Není zde však žádný zámek, takže musíme dveře stále bránit, což stojí obrovskou energii a začínáme zvažovat, zda nebude rozumnější spíše zaútočit. Navíc se absolutně nedají poslouchat ty kecy. Dlouho však nakonec neúspěšná aktivita Brňanů netrvá, protože vystupují již v Pardubicích.

Nemůžu říct, že by mi dávalo velký smysl, že hokejová Kometa napadá fanoušky Bohemky, ale nemám s tím problém a koneckonců byl to i slušný adrenalin. 🙂 Zoufalá a primitivní byla akce Komety z jiného důvodu, a sice kvůli motivaci celého činu, což byla bohužel politika. Přítomní brněnští členové mensy demonstrují své IQ, když partu vesměs apolitických lidí z Prahy (a rozhodně tedy ne levičáků!) označují za zfetlé levoty, levicovou lůzu či zkurvenou Afu. OMG! Dávají nám také rady, ať si uprchlíky ubytujeme u sebe doma, a ať nehulíme, abychom neměli v hlavě tak nasráno. Aha! V jejich skleněných či zarudlých očích je vidět nenávist vůči někomu, koho si vymysleli ve svých hlavách, ale v daném okamžiku ve vlaku není. Korunu všemu pak nasazuje průvodčí, když se nám v podstatě vysměje, že jsme byli napadeni a že o obou skupinách fanoušků různých klubů dobře věděl.

No nic, pijeme dál a postupně usínáme. V ranní zachmuřené Warszawě míří naše první kroky do drogerie, kde si vylepšuju zrak o 5 dioptrií, a míříme v dobré náladě k hotelu. Samozřejmě nezapomínáme vylepovat samolepky z dílny sektoru1905. 🙂 Ve stavu rozespalém a přiopilém dochází k mnoha legendárním situacím, které nevymyslíš a na které budeme navždy vzpomínat, ale do tohoto reportu nepatří. 🙂

Po poledním odpočinku jedeme ke stadionu Legie. Za 41 złotych si pořizujeme vstupenky na protilehlou tribunu do spodního rohu v blízkosti Žilety, takže jakoby spodní část A5 v Ďolíčku. Karta kibica ani focení obličeje netřeba, pouze předkládáme doklad totožnosti. Dále navštěvujeme překrásný fanshop, kde někteří z nás neodolávají některým suvenýrům, zejména zelená mikina s červeným a bílým pruhem je mistrovské dílo. Následuje přesun za využití taxi do okrajové části Warszawy, jdeme na zápas nejlepších mužstev 1. ligy: Dolcan Ząbki – Wisła Płock. Vstupné: 15 złotych.

12046830_794913380654895_4897831297723171734_n 12191600_794913413988225_1337711670020663818_n

12038092_794913420654891_3632578558464316495_nStadion má hezkou hlavní tribunu pro cca 2000 diváků, nahoře na ochozu jsou stánky s občerstvením, kde mají výbornou klobásu a žádné pivo, naopak protilehlá tribuna je jen o pár montovaných řadách sedaček bez jakéhokoliv zázemí. Nevíme, co přesně čekat, o žádných fanoušcích klubu Dolcan Ząbki jsem nikdy neslyšel. Płock je od Warszawy vzdálen jen něco přes 100 km, takže pár hostí by přijet mohlo a na webu Dolcanu je utkání prezentováno jako lokální derby.

11140269_794913427321557_9037970085182350697_n

Kluci nevědí, že krajní část tribuny je určena kotli, jsou místními skenováni odměřenými pohledy a proto si raději v tichosti sedáme do vedlejšího sektoru. Pár minut před utkáním je v kotli stále ještě málo lidí a v sektoru hostí vůbec nikdo. Snad až 2 minuty před výkopem vidíme v dálce blikající pojicejní auta doprovázející 2 autobusy s kibicemi Wisły, kteří se v průběhu první půle postupně trousí do sektoru hostí, který je v podstatě totožný s tím, jaký máme na Bohemce. Od 25. minuty začíná zhruba 100 výjezďáků fandit, moc je během utkání neslyšíme a zaujali snad pouze množstvím vlajek na plotech.

Sektor domácího Dolcanu je jiná káva. Na zábradlí mají jednu vlajku a speciálně upevněný buben. V čase výkopu si lidé v sektoru podávají ruce a navzájem se hecují, že jdou společně do toho. A zhruba stovka fanatiků se pouští do supportu, který střídavě řídí asi 3 lidé, a který se nám moc líbí. V kotli fandí VŠICHNI. Zaznívají jednoduché pokřiky a hlavně i jednoduché popěvky, které ale kotel neúnavně opakuje. Support lídr, bubeník a zbytek fanoušků jsou dokonale sehráni. Buben funguje jako doprovod, který popěvky zkrášluje a zároveň pomáhá udržet rytmus. Pokud bychom dali bubeníkům z hokeje ve stylu „mlácení do vrat“ 0 bodů (a doživotí samozřejmě) a šikovným bubeníkům z Tribuny Sever 10 bodů, tak tenhle frajer z Dolcanu by zasloužil tak 17 bodů, maestro! Všechny bubeníky z Čech bych sem okamžitě poslal na stáž.

Support lídr si krásně hraje se střídáním intenzity fandění, občas úplně utichne buben a jedou jen ruce, v určité fázi si všichni sedají a téměř šeptají, aby pak vyskočili a spustili na 200 %, krása. A to se bavíme o tak triviálním popěvku jako je „Hej Dolcan gól“ (to samé co „Dej Baník gól“). Hezky provedených chorálů je více, ale vždy platí, že jsou jednoduché a kotel je maximálně sehraný. V druhém poločase přichází přátelé z malého klubu Olimpia Warszawa (vyvěšují flagu) a zaznívají také 2 pokřiky Legie Warszawa. Dolcan je evidentně jen lokální zájmový kroužek, v kterém převažují Legionisti.

Fotbal má nízkou kvalitu, takové skoro až podprůměrné druholigové utkání, na druhou stranu je zde spousta zajímavých situací včetně pár kuriozit, kdy přes sebe hráči zakopávají nebo si navzájem lezou na záda. 🙂 První gól dávají hosté a Dolcanu schází přesnost, aby s tím něco udělal. Poslední bizár je absurdní ruka na hranici pokutového území a následně zoufale zahraná a neproměněná penalta domácími. Utkání hrané pod umělým osvětlením končí 0-1, diváků: 907 (v tom cca 100 Wisła).

12189384_794913477321552_8406060062657595591_oV „zemi nikoho“ se nám nedaří najít žádné taxi pro 5 lidí a tak se v dešti vydáváme na vlakové nádraží, později přesedáme na novou krásnou trasu metra s průchozími vozy a míříme k hotelu. Většina z nás si jde odpočinout, ale jsou i výjimky, které o půlnoci vyráží vstříc zážitkům do zajímavého baru Plan B. V neděli se v 9 lidech potkáváme v restauraci Kompania Piwna, kde někteří z nás zažívají chuťové orgasmy, jiní nemohou uvěřit, jak velké tu servírují porce. Pivo se pije z tupláků, můžeme jen doporučit.

Následně se přesunujeme do baru Źródełko, který den před zápasem vypadal úplně neutrálně až luxusně, nyní je však zaplaven bílými barvami fanoušků Legie Warszawa, kterých je v baru a v jeho okolí snad možná i tisíc. Převažují lidé ze Žilety, jsou zde i chuligáni a dokonce i nedávno propuštěný Maciek. 🙂 Panuje zde přátelská a poklidná atmosféra, lidé se nijak zvlášť neopíjejí, spíše se navzájem vítají a povídají si, prostě ticho před bouří. Cítíme, že v tomto prostředí je potřeba se chovat s úctou (samozřejmě nemáme symboly CUB), což po chvíli přináší ovoce a dáváme se do řeči s celou řadou fanoušků. Zdaleka nejzajímavější je povídání s mladíkem, který nám oznamuje, že patří do chuligánské skupiny. Na téma všem známého incidentu se Celticem říká, že je moc rád, že byli nakonec přeřazeni do Evropské ligy, protože pak mohl zažít svůj nejlepší výjezd, a to v pouhých 50 lidech do kazašského Aktobe, kde proběhl den před utkáním velmi kvalitní grill. Přestože miluje houbaření, na prvním místě je pro něj zápasová podpora klubu. Bavíme se i obecně o polské scéně, potvrzuje nám velkou rivalitu s Widzewem či sílu Ruchu Chorzów. Díky zinu To my kibice měl informace i o situaci na Bohemce, včetně incidentu před utkáním se Sigmou. Přestože je ultrapravičák, tak nás nepovažuje za levicový klub a měl až nečekaně realistický pohled na věc. Když si v tu chvíli vzpomenu na Kometu Brno, tak se musím úplně smát. Přestože Bohemku nikomu necpeme, tak rozhovorů o ní během celého dne absolvujeme více a vždy si dáváme záležet na tom, abychom náš klub prezentovali objektivně, podrobně vysvětlujeme, jaké jsou u nás skupiny, jak smýšlejí, o co se starají a pořád dokola. V této oblasti odvádíme slušnou práci. Z přístupu a smýšlení Poláků mám obrovskou radost, jaký to kontrast oproti té zaslepené části naší scény. Těsně před odchodem na zápas chce policie někoho nesmyslně sebrat za pití na veřejnosti a fanoušci ihned za řevu vybíhají ven. Náš nový kamarád se nám však neopomene gentlemansky omluvit za to, že nás teď na chvíli opustí, ale že jistě chápeme. 🙂 Je to zároveň snad jediný člověk s výbornou angličtinou, jinak mluvíme česko-polsky. Absolutně to nechápu, protože v červenci v Krakówě jsem se naopak bavil výhradně anglicky.

Vyrážíme na stadion a přichází nemilé překvapení- jeden z nás není vpuštěn, protože neprošel namátkovou dechovou zkouškou. Za celý den v sobě měl zhruba 5 piv. Nechám na vašem posouzení, jak by podobný přístup zamával s návštěvností v Česku a zejména v sektorech pro hosty. 🙂

12038027_794913480654885_962607967150420092_n 10501670_794913593988207_1870747573969199053_n 19988_794913627321537_2271234844228982162_n 12189032_794913637321536_2130207611397264002_n 12111968_794913600654873_7995809011916659482_n

12193534_794913647321535_1116013958345602158_n 12046573_794913677321532_2003798402578580065_n 12191009_794913683988198_2205554558122967179_n

Konečně jsme na stadioně, hned vedle Žilety. Jsme ohromeni a cítíme, že tohle bude velký. Není podstatné, zda-li je nám Legia sympatická. Byl by hřích si zápas neužít se vším všudy, budeme tedy fandit. Žileta je neuvěřitelná, je to moře fanatiků v bílých barvách, ale i na naší protilehlé bude fandit více než polovina lidí, zápas Legia – Cracovia zkrátka nemá šanci nebýt životním zážitkem. Na stadioně je 17343 natěšených kibiców, v sektoru hostí je celkem 1227 osob (v tom 231 Arka, 30 Lech, 30 Tarnovia), přičemž před stadionem navíc ještě zůstává 94 příznivců Polonie. Tohle nevpuštění je od Legie úplně na facku, ale počet Polonie teda slaboučkej. Fanoušky hostů za celý zápas neslyšíme a tak můžeme ocenit pouze vynikající počet, ovlajkování sektoru a vizuální prezentaci včetně pyrotechniky.

19988_794913687321531_1091673202679800618_n  12189731_794913800654853_6301071376578148252_n

12191597_794913740654859_7635870487287800572_n 12036549_794913737321526_6527012510985857631_n

Ačkoliv během zápasu stojíme mimo kotel, máme pocit, že podobně jsme si nikdy nezafandili, nikdy jsme nebyli součástí něčeho tak velkého. Okolo nás hodně holek, některé z nich samy bez chlapů nebo s dětmi, ale normálně jedou ruce, chorály na všechny opakování, hrozí rukama, neskutečný. 😀 Brzy také přichází můj nejoblíbenější popěvek „Tylko Legia, ukochana Legia“ (to samé jako „Chachaři ze šachet“), nádhera. Sem tam něco neznáme, tak se alespoň více věnujeme kvalitnímu fotbalu. Legia nemá žádné choreo, možná si něco spíše schovali pro utkání Evropské ligy, support je pecka, přesto to Staruch 3x stopne, aby se rozjel pokřik nanovo v lepší kvalitě. A asi jednou se support rozhodí, že není jednotný, jinak naprostá dokonalost. Víc k tomu psát nebudu, to musíte sami zažít!

Fotbal má vysokou úroveň z obou stran a je zajímavý, vývoj je však jednoznačný ve prospěch domácích, Legia vítězí 3-1. Nemanja Nikolić zaznamenal hattrick a po 12. kolejce má na svém kontě už 15 branek, což je slušný náskok na 6gólové české střelce Nešpora a Papadopulose, kteří se dělí o 2. místo. Dobrý debut je to také pro nového trenéra domácích a Legia se posouvá na 3. místo v tabulce právě před Cracovii.

12047151_794913810654852_4138689505962129837_n

Část skupiny odjíždí po zápase do Prahy, zbytek zůstává do pondělí. Míříme do hospody vedle fanshopu, kde se schází výhradně neradikální fanoušci, z prostředí nemáme takový respekt jako z baru před zápasem, ale samozřejmě se opět chováme z počátku konzervativně. Je zde i jiná část naší party, která však brzo odpadá a na závěr večera zůstáváme už jen 2 Češi. Ocitáme se u stolu s hlasitou skupinou fanoušků Zagłębie Sosnowiec, kteří nás žádají, abychom je rozeřvávali chorály Legie, které jsme si zapamatovali. Po pár minutách vznikají vzájemné sympatie a probíhá i výměna triček (z naší strany trika nefotbalová), hlavně směna M za XXL sklízí velké ovace. Povídáme si o našich klubech, obecně o fotbale a z jejich strany přichází nabídka na výměnu kontaktů a případnou vzájemnou návštěvu, třeba i úplně neutrálního zápasu. Šlo by tedy výhradně o fotbalovou turistiku na bázi jednotlivců. Vzhledem k tomu, že máme na podzim už jen minivýjezd do Mladé Boleslavi, tak by nebylo úplně marné udělat ještě jeden výlet kousek za hranice. A ideálně to spojit s utkáním české reprezentace U21 ve Vítkovicích, tu fanouškovskou aktivitu z posledního utkání „lvíčat“ bychom určitě rádi podpořili!

Když kluci odchází, seznamujeme se zbytkem hospody (normálové Legie), dohromady asi 10 lidí a přesouváme se do Źródełka, kde přichází klasický hospodský dojezd po zápase a fandí se vše, co koho napadne. Nikdo jiný tu už není, takže není koho obtěžovat, všichni přítomní jsme na jedné vlně a fanatizujeme. Přibývá chorálů jako „Wisła to stara kurwa“ nebo „Arka Gdynia kurwa świnia“. Navrhuji, že je potřeba více podpořit Dolcan Ząbki. Těžko říct, zda-li měl nepříliš důležitý klub z periferie někdy tak silnou podporu v samotném centru Warszawy. 😀 Zlatým hřebem večera je citace notoricky známého videa „Staruch do mongoła co niechce śpiewać“ a také jediná ukázka bohemáckého chorálu „Každej víkend na Bohemku“ na melodii Depeche Mode. Slova moc nedávají, ale refrén si zamilují okamžitě. Všeobecná zábava je nepopsatelná. 🙂

Den zápasu měl tedy 5 kapitol, na které nikdy nezapomeneme. 1) Fantastické jídlo a pití, 2) předzápasová návštěva Źródełka a mimořádně zajímavé rozhovory, 3) Legia – Cracovia, 4) přátelské posezení s fanoušky Zagłębie a 5) kreativní fanatismus a neskutečná zábava v pokročilé fázi večera. Lepší den pravděpodobně ani nelze zažít.

Pondělí máme vyhrazené pro mimofotbalové aktivity a popisovat je nebudu, ale opět dochází k pár legendárním záležitostem. Těsně před odjezdem se pak ještě pokoušíme na ulici seznámit s 2 fandícími fanoušky Legie (den po zápase), bohužel jsou opilí a dochází k nepochopitelnému neporozumění a nabíhají na nás. Jeden z nich komediálně zakopává o obrubník a druhý není tolik pohyblivý, takže v průběhu našeho ústupu se nám daří stihnout vysvětlit, že jsme na jejich straně. Jako důkaz ukazuji zakoupené vlepky. Naposledy tedy ve Warszawě pokecáme o fotbale s Poláky a plni zážitků nasedáme do vlaku. Na nádraží bohužel nebylo žádné pivo, takže cesta až do Bohumína v nepohodlném vlaku je teror. Tam však na přestupu doplňujeme tekutiny, pokocháme se noční atmosférou na moc hezkém náměstí TGM a v pohodlnějším vlaku spíme až do Prahy, kam přijíždíme v úterý brzy ráno. Hodnocení výjezdu 100 bodů ze 100 možných, nemám slov a těším se na další výpravu. A kdo ještě venku nebyl, ať neváhá, pokud to s kvalitním supportem myslí vážně, protože tohle je úplně jinej svět! 🙂

Marco (Lo Squalo)