Britská nemoc v USA

Fotbalové chuligánství je z drtivé většiny nejvíce rozšířené na starém kontinentu, ať už se jedná o západní (Anglie), východní (Rusko), střední (Polsko, ČR, Německo, Maďarsko), jižní (Itálie, Balkán) či severní (Skandinávie) teritorium. Tento fenomén můžeme v menší až ve stejné ačkoliv specifičtější formě zaregistrovat i v Jižní Americe (Argentina), Asii (Turecko) nebo na severu Afriky (Egypt). Proč tradiční potažmo moderní chuligánství není tolik rozšířené v zemi (ne)svobody? Nabízí se hned několik možných odpovědí na tuto otázku.

Ve Spojených státech amerických není klasický fotbal (soccer) populárním sportem číslo jedna (i přestože jeho popularita má vzestupnou tendenci, zejména po událostech, kdy americká fotbalová reprezentace bývá úspěšná). S popularitou fotbalu a vůbec rozmachem chuligánství v USA také souvisí vzdálenost mezi jednotlivými kluby a určitá pohodlnost amerických občanů (čti televizních diváků). Dalším, víceméně navazujícím důvodem, může být také nízká organizovanost místních fanouškovských struktur a táborů nebo velice rozšířený komerční styl „fanouškovství“ (spíše diváctví) a života vůbec. Dalším důvodem může být skutečnost, že v Americe sledujeme vyšší kriminalitu (záleží na konkrétním státu) a jiné formy násilí (např. kriminalita a násilí etnických minorit), tudíž zde není prostor nebo zájem v dalších formách násilí spojených s daným sportem. Pokud by došlo k rozšíření chuligánství na území USA, je nutné také počítat s tvrdou odezvou místních policejních složek, kterým brání minimum věcí, aby v případě potřeby ve fanouškovském prostředí použili nestandardní represivní sílu, například regulární střelnou zbraň. S tím také souvisejí všeobecně přísnější americké, federální zákony co se násilí týče či „nulová“ tolerance veřejného opilství. Argumentem může být také fakt, že v Evropě na rozdíl v USA došlo k odlišnému spojení mezi sportem (fotbalem) a společenskými třídami v dobách, kdy chuligánství bylo na vrcholu. V neposlední řadě příčinou (ne)existence fotbalového chuligánství v USA může být také odlišné vnímání samotného chuligánství Američany. Chuligánství tedy může ve Spojených státech v očích místních obyvatel fungovat a existovat v nějaké formě a míře, ale zároveň nenaplňovat základní, pro uznání důležité (evropské – tradiční x moderní) parametry tohoto subkulturního způsobu života.

V USA můžeme spíše sledovat „drobné“ šarvátky na baseballu, rugby, americkém fotbalu, vzpoury na basketbalu nebo výtržnosti a bujaré oslavy zejména domácích fanoušků ve svém městě například po vyhraném šampionátu. Objevují se také zprávy a fakta, že pokud v USA dojde k určitým fanouškovským potažmo chuligánským střetům a výtržnostem, zdrojem těchto aktivit bývají spíše evropané žijící v USA (fandící danému americkému klubu). O vzestup fotbalového chuligánství v USA by se potencionálně mohli zasloužit i bohatší majitelé amerických fotbalových klubů, kteří svými nemalými finančními zásahy popularizují tento sport, což současně u lidí může vyvolat zvýšenou oblibu ve fanouškovství včetně jeho radikálnějších forem. Otázkou je, v jakém stylu (evropském, americkém) by se tato postupná transformace amerického sportovního fanouškovství a kopané mohla uskutečnila. Je zde možnost, že by se britské kořeny nejenom na severoamerickém, ale i kanadském kontinentě začaly pomalu probouzet?

… v roce 2008 fanoušci anglického West Ham United napadli domácí příznivce Columbus Crew SC z Ohia

Fanouškovský portál supporters.cz informuje o víkendové bitce v evropském stylu mezi příznivci New York Red Bulls a New York City v rámci derby v americko-kanadské fotbalové soutěži (MLS – Major League Soccer).

„…mnoho fotbalových fanoušků v USA napodobilo evropské kluby a vytvořilo svá tvrdá jádra ultras, čímž se atmosféra na fotbale velmi změnila k lepšímu a fandí se, ale přináší to poslední roky i jinou věc, nepřátelskou atmosféru na stadionu. A tak je nyní otázka, jestli jsme svědky začátku chuligánství v USA a nebo to bude jen ojedinělý incident a vše vyřeší v USA všudepřítomný Velký Bratr. První semena chuligánství však v neděli u baru Bello, kde se střetli new yorkští fotbalový fanoušci, byla zaseta…“ hooligans.cz

Fotbalové chuligánství v Austrálii - Melbourne Victory vs. Western Sydney Wanderers v roce 2013

A jak si na severoamerickém kontinentě počíná ultras scéna? Příkladem dobré praxe mohou být montrealští ultras UM 2002, podporující svůj tým Montreal Impact v nejvyšší americké fotbalové soutěži. Tento ultras tábor blížící se evropským měřítkům, disponuje organizovaným sdružením vybírající členské příspěvky z čehož se poté financují choreografie a další aktivity, funguje zde i spolupráce s klubem. Počty jejich fanoušků na domácích zápasech se pohybují ve stovkách a za pozoruhodné můžeme považovat i počty na výjezdech. Největší rivalitou pak zůstává domácí kanadské derby proti Torontu, které čas od času doprovází i výtržnosti fanoušků. Na druhou stranu „tábor“, kde se evropské ultras prvky spojily s americkým komerčním životem a došlo tak k vytvoření jakési nepojmenované slátaniny, můžeme pozorovat například u Emerald City Supporters ze Seattlu.

Příklad dobré praxe: Ultras Montreal

Fanoušci Seattlu a jejich snaha aplikovat evropské ultras prvky do amerického prostředí

JK