Trojrozměrný rozhovor se Spartakem Příbram

Letos v červnu mě mé nekonečné groundhoppingové putování zavedlo na Příbramsko. S primárním cílem zachytit stadion 1. FK Příbram, se mi při příjezdu do samotného města nabízí další z místních klubů, pro mě dosud neznámý – SK Spartak Příbram. Už při pohledu z ulice areál Spartaku lákal fotbalově a fanouškovsky orientovaného člověka vstoupit dovnitř, kde se zrovna odehrával zápas „A“ mužstva, I.A třídy Středočeského kraje proti Tělovýchovné jednotě Mongeo Podlesí. Návštěvnost, divácká (nikoli fanouškovská) atmosféra a vůbec celkové prostředí dobře vypadajícího areálu ve mně vzbudili příjemný dojem. Standardně si fotím vnitřní i vnější prostředí stadionu a užívám se tento mimořádný groundhoppingový zážitek. Má to dokonce takový náboj, až mi začíná hlavou vrtat, kdo za tím vším stojí. Určitý impuls dodaly i velmi vydařené graffiti, které zdobí celý areál Spartaku. Stadion s krásným výhledem na baziliku Nanebevzetí Panny Marie umístěnou na nedaleké Svaté hoře opouštím s myšlenkou, někdy někoho z klubu zkontaktovat a dozvědět se o fungování Spartaku více informací, které by se případně mohly rozšířit mezi fanouškovskou obec a fotbalové nadšence.

SK Spartak Příbram se rokem založení 1894 řadí mezi nejstarší fotbalové kluby v České republice…

Několik dní po mé spontánní návštěvě Spartaku, je mi v domovské Praze odcizen telefon, ve kterém byla pro mě důležitá, avšak nezálohovaná groundhoppingová fotodokumentace pořízena nejen v „zážitkový den“ navštěvy příbramských klubů. Signalizuje mi to se speciálně na Spartak znovu vrátit, avšak již společně s uzrálou myšlenkou, někoho z klubu vyzpovídat ohledně fotbalově – fanouškovských témat.

SK Spartak Příbram navazuje na předválečnou tradici klubů SK Horymír, STAR a AFK Horymír. V minulosti se v dresech těchto klubů a Spartaku vystřídala plejáda známých fotbalistů např. Vondra – Myška, P. Jeník, Fr. Agler, O. Pičman, A. Hájek, L. Štípek (mistr světa ve stolním tenise), B. Bašta, A. Batelka, M. Hudeček, J. Machuta, J. Tůma, J. Rada, K. Burda, K. Maršík, F. Míka, M. Podšer, M. Bartoš, V. Havelka a další. U trenérského kormidla se vystřídali i neslavnější útočníci v dějinách československé kopané – Josef Bican a Oldřich Nejedlý. Vyrostla zde celá řada fotbalistů, kteří se uplatnili v ligovém fotbalu a národních ligách, např. J. Csaplár, D. Drahokoupil, I. Pihávek, J. Pazdera, J. Mašek, F. Brenning, J. Škvára, M. Lžičar, J. Šach, V. Šlehofer, P. Žemlik, P. Staněk, Z. Staroba, P. Mišun, K. Klička, J. Kilián, M. Bodnár nebo T. Macek…

Kontaktuji klub na všech dostupných frontách, a zanedlouho se mě ujímá samotný prezident klubu Ing. Vladimír Králíček, kterého telefonicky podrobně seznamuji s mým záměrem a přáním – vyzpovídat styčné osoby na témata: klub, fotbal, fanouškovství, graffiti. Netrvá moc dlouho a domlouváme si osobní schůzku na den, kdy Spartak bude hostit Český Lev Union Beroun v letos prvním mistrovském zápase Středočeského krajského přeboru, do kterého se Spartak po roce opět vrátil.

Ing. VLADIMÍR KRÁLÍČEK, příbramský Bill Gates – podobně jako on začínal svůj byznys v garáži. Úspěšný podnikatel a zakladatel IT společnosti JKR. Odborník na španělská vína, v tuzemském prostředí sešívaný fanoušek pražské Slávie, v zahraničí členský fanoušek FC Barcelony. Prezident SK Spartaku Příbram.

  

Rozhovor mající tři rozměry jsem koncipoval na základě navržených osob, které by k jednotlivým tématům řekli své. Pan Králíček se osobně ujal otázek týkající se převážně klubu, Kamil Pochman se jako jeden z věrných fanoušků Spartaku osobně vyjádřil k otázkám směřující na fanouškovské aktivity Spartaku a na fanouškovství obecně. Trojici dotazovaných uzavřel Jan Pavlíček (syn kytaristy a skladatele Michala Pavlíčka), který elektronicky stručně odpovídal na záležitosti týkají se jeho graffiti tvorby v areálu Spartaku a graffiti subkultury obecně.

Rozhovor s Vladimírem Králíčkem, prezident Spartaku

1. Jaký je to pocit být prezidentem jednoho z nejstarších klubů v České republice?

Je to především pocit odpovědnosti. Na Spartaku jsem vyrůstal od 9 let a do 21 let byl hráčsky aktivní. Po těžkém úrazu kolen, kdy jsem málem přišel o nohu, jsem se fotbalu věnoval fanouškovsky, začal trénovat přípravku na Baníku Příbram, pomáhal Pepíkovi Csaplárovi. Po 8 letech existence mé firmy jsem v roce 1999 přišel na Spartak a chtěl to dát tady dohromady. Doteď lituji, že nemám více fotek, jak to tady původně vypadalo – zdevastované prostory, škvára, v kabinách netekla teplá voda, nebyly finance na autobusy atd. Člověk investoval vlastní peníze, získala se podpora od města i z kraje a začalo se to dávat dohromady, až do podoby dnešního areálu. Člověk dneska cítí takový pocit spokojenosti za to, co se tady vybudovalo, ale s tím je spojena právě ta zodpovědnost. Něco stavíte, budujete (podobně jako rodinný dům), stojí vás to spoustu peněz, času, energie a když to dokážete, nejdůležitějším je, se na to nevykašlat, udržovat to a rozvíjet stále dál. Spartak je takový balvánek, který stále rád valím před sebou, i když energie nepřibývá. Momentálně zažívám asi nejlepší období za těch 19 – 20 let, co tady jsem. Podařila se mi tady nastavit taková ta symbióza, o kterou mi vždycky šlo. Za prvé, aby areál Spartaku byl na slušné, moderní úrovni. Za druhé, aby se zde hráli soutěže, minimálně na krajské úrovni. A za třetí, aby všichni, kdo působí na Spartaku, hráči, trenéři, fanoušci, Ti, kteří jsou součástí Spartaku, sem rádi chodili, dokázali si společně sednout, bavit se o problémech, klidně se i pohádat, ale takovým způsobem, že si druhý den opět sedneme, opět pohádáme :-D, ale tak, že nás to stále posouvá dále ke společnému řešení. Nemám rád takovéto „vyhrálo se = všechno je dobrý, prohrálo se = všechno je špatný“, i možná proto se neumím úplně radovat po výhře, a po prohře tu neběsním. Převažuje u mně důraz na mládež. Původ této dominance vidím v době, kdy mě samotného fotbal nejen fotbalově formoval – parta, týmovost, úcta k autoritám atd. V této souvislosti kritizuji dnešní školství, které dnes z hlediska výchovy zásadně selhává stejně tak jako samotné rodiny. Všichni se honí za spotřebou, za materiálními věcmi, technikou atd.

Často používám heslo fotbalové akademie FC Barcelony, La Masia: nevychováváme fotbalisty, ale kluky, co mají rádi fotbal…

Na Spartaku máme zhruba 200 dětí rozdělených do 9 žákovských a dorosteneckých oddílů, přípravku, fotbalovou školku atd. Právě u nich se snažíme, aby si osvojili pojmy jako je týmovost, odpovědnost, disciplína, bez ohledu na to, jestli budou či nebudou vrcholovými fotbalisty. Podobný přístup využíváme i u „A“ mužstva, kde musí vládnout pevná ruka trenéra, hráči nejsou podřadní, ale zároveň mu nejsou rovni, je zde jasná hierarchie pozic, dokonce má áčko v kabině vyvěšený nápis „tady není demokracie“. 😀

 

2. Probíhá na hráčské úrovni spolupráce s 1. FK Příbram?

V minulosti, po mém nástupu, byly problémy a různé negativní tlaky. Dnes to do jisté míry funguje, ale není to plně slučitelné. V dospělých je to jiný svět a v mládeži si pomáháme navzájem. Chceme být samostatní a suveréní. Partnerství a spolupráci neodmítáme.

Mě je jedno jestli se hraje 1. liga nebo okresní přebor. Emoce prožívám stejně, nehledě na to, jestli hraje Slávia, Barcelona, Spartak nebo pokud hrajeme 3. třídu v Pičíně. Tak či onak ty křeče a průjem máte…

3. Co by se muselo stát, abyste funkci prezidenta Spartaku pověsil na hřebík?

Snad nejsem tak starej. 😀 V životě se může stát cokoliv, ale když to pomineme, tak by musel přijít někdo, kdo má více energie než já, a bude mi garantovat, že Spartak povede podobným směrem. To znamená, že nepřijde někdo, kdo bude chtít Spartak spojit s 1. FK Příbram a celé to zabalí se závěrem „udělejme ve městě jeden fotbalový klub„. Taky bych nechtěl, aby přišel někdo, kdo bude chtít Spartak uměle penězi vystřelit do vyšších soutěží. Nemám rád skoky, vše má svůj čas a vše musí přijít zaslouženě a postupně.

Příbram není prvoligové město, není zde takové zázemí, sponzoři, fanoušci jako u jiných českých klubů, to je zkrátka realita…

4. Jakým způsobem pracuje Spartak se svými fanoušky?

Snažíme se oslovovat školy. Chtělo by to zde vybudovat nějaký oficiální a hlavně stabilní fanklub, který by v počtu např. 20-30 kusů vytvořil hezkou atmosféru. O současnou atmosféru se starají spíše řadový diváci a pár skalních fans. Stabilním fans jsme připraveni nabídnout podporu, obstarat nástroje (buben, vlajky apod.). Určitý fanouškovský přesah (například ve formě věrnosti a oddanosti příslušnému klubu) má i pravidelný fotbalový kemp Honzy Bergra, který zde na Spartaku pořádáme.

5. Jaký máte pohled na aktivní fanouškovství nejen v nižších soutěžích? Máte povědomí o určitých klubech z řad vašich přímých soupeřů, jejichž příznivci jsou fanouškovsky aktivní?

Jsou města, kde to fanouškovsky víc žije – TJ Tatran Sedlčany, MFK Dobříš. Zpětně si vzpomínám i na slušnou fans základnu Nového Knínu. Mě spíš vadí ta přehnaná vulgarita od diváků/fanoušků. Na větším prvoligovém zápase se to schová, ale v nižších soutěží slyšíte naprosto všechno. Co se týče fanouškovství ve vyšších soutěží, jako slávista jsem rád, že nejen v Edenu výborně funguje Tribuna Sever. Osobně si také pamatuji na Brno, které ještě hrálo na stadionu Za Lužánkami, tam byla kvalitní atmosféra. Pak je tu zahraničí, třeba Liverpool, kde 45 tis. diváků zpívá „You’ll Never Walk Alone“ – to zamrazí.

 

Když jsem šel do vedení Spartaku v roce 1999, tak jsem si říkal, dám tomu energii, seženu peníze, oslovím 30 – 40 – 50 firem/živnostníků na Příbramsku, kteří například 10 – 20 tis. ročně Spartak podpoří. Z vlastní zkušenosti vím, že to pro ně není velký peníz. Jednalo se o subjekty, kteří na Spartak dokonce chodí, oceňují, jak to tady vypadá, znáte se, vyrůstali, hráli jste spolu fotbal. Vždy to ale skončilo na argumentu, „my teď děláme něco jiného, to by se muselo nějak vrátit apod.“, byť veškeré klubové benefity jim byly přislíbeny. Takto vybrané „drobné“ částky by pomohly stabilizovat klub, zredukovat nervy spojené s každoročním sháněním finančních prostředků. Momentálně se podařilo dofinancovat činnost mládeže z podpory MŠMT, ale stále nemáme dostatek prostředků na údržbu, areál atd. Považuji tuto skutečnost za jedno z mých největších zklamání na Spartaku. Není to jenom o penězích, ale také o lidech. Když nemáte peníze, musí převážit úsilí těch lidí. Z peněz utržených ze vstupů nezaplatíte ani rozhodčího, aby vám řádně odpískal zápas. Vedení Spartaku není byznys, který by vydělával…navíc kdyby zde nastala situace podobná té jako tehdy na pražské Bohemce, našlo by se myslím pramálo lidí, kteří by byli ochotni přispět do sbírky na záchranu klubu.

6. Ví se o Vás, že jste za hranicemi fanda Barcelony, necháváte se tímto klubem v určitém slova smyslu inspirovat? Popřípadě v jakém směru a čím?

Jak už jsem zmínil, zejména v oblasti mládeže. Barcelona je největší fotbalové občanské sdružení na světě s přibližně 170 tis. členů, kteří platí poplatek cca 150 euro ročně jenom za to, že mají možnost 10 – 20 % slevy na základní vstupné a jednou za 4 roky volit prezidenta klubu. Barcelona mne inspiruje i v oblasti vztahu fanoušků  k samotnému oddílu, ve smyslu, za každé situace „jsme více než klub“.

7. Trocha bulváru. Víte něco o kauze Marka Víta?

Smích. 😀 Ve chvíli, kdy do Barcelony přestoupil José Mourinho a Cristiano Ronaldo, byl problém sehnat lístky i za jejich větší cenu. Tehdy jsem se tradičně vydal do Barcelony na blind, i s rizikem, že budu sledovat zápas na hotelu nebo ve sportbaru. Nečekal jsem tak důkladné kontroly – vstupenka, členství, občanka a navíc vyhrožovali tím, že ten, kdo by lístek přeprodal, nepodívá se až 2 roky na Nou Camp. Nenašel jsem jediného překupníka, ani jsem nepřemluvil pořadatele u brány. Tehdy si pamatuji, jak dával Ibrahimovič gól na 1:0 a já sledoval vítězství Barcelony dole na Ramble v místním sportbaru (Le Rambla je hlavní turistickou ulicí v Barceloně – pozn. red.). Před 4 – 5 lety jsem seděl na Spartaku a chtěl jet do Barcelony na další el clásico. Tak jsem volal Petrovi Mišůnovi, se kterým jsme tady vyrůstali (jeho syn momentálně hraje v Jihlavě) a shodou okolností s Markem Vítem vyšel článek v Hattricku – Marek Vít (manažer Barcelony atd.). Tak jsem přes Petra sehnal na Víta telefonní kontakt a zavolal mu – kecy, kecy, že jsem měl zavolat dřív, že se zná s Jardou Starkou atd. Víte, jak se on dostal k Barceloně? V období souznění s Mirkou Čejkovou (bývalá televizní moderátorka – pozn. red.), byl Vít ve vězení za daňové podvody, kde shodou okolností seděl Katarský princ za zneužívání nezletilých českých holčiček, což je vedle bývalého bachaře, policajta, ta nejhorší možná pozice v těchto zařízení. Marek Vít mu zajišťoval po dobu odpykávání jeho trestu ochranu, za což dostal nabídku, že se jim bude starat o určité aktivity v Barceloně (katarské společnosti podporují FC Barcelona – pozn. red.). Asi je to na způsob „oni sedí v Kataru, seženou nějakou společnost, která chce dát peníze do Barcelony, a zavolají mu: dojeď támhle do Švýcarska a napoj ty peníze na klub“ a on z toho má nějakou provizi. Přesně jak to je, si však tvrdit nedokážu. Tehdy mi také řekl, že mi zařídí večeři s Messim, že to není žádný problém. 😀 Jednou jsem ho také potkal na letišti, kde stál frontu na nízko levelové letadlo – to taky o něčem svědčí. Když to financují Katařané, tak musí mít z takovéto pozice všude vstup jak král…Na druhou stranu a koneckonců si to svým způsobem do jisté míry dokázal zařídit. 😀

                                                                                        

8. Další aktuální téma, které daleko více hýbe nejen Barcelonou, ale i světovou fotbalovou scénou. Neymar da Silva Santos Júnior a jeho přestup do francouzského PSG. Co si o tom myslíte?

Vadí mi to principiálně a lidsky z pohledu fanouška Barcelony. Takovéto kašpárkovství, když jsem s ním nedávno četl rozhovor, že odešel z Barcelony na základě hlasu svého srdce, nikoliv kvůli penězům…to si mohl odpustit. Na druhou stranu chápu, že když je pro Barcelonu Messi bůh, tak se Neymarovi nechce žít v jeho stínu. Aby však až bude hrát s PSG na Barceloně, nedopadl jako Luís Figo a rovněž nenašel před sebou na trávníku prasečí hlavu.

9. Jako úspěšný člověk a investor Spartaku očividně víte, že se fotbal bez finančních prostředků zkrátka neobejde. Je podle Vás něco rovněž důležité či možná i dokonce důležitější, co fotbal popřípadě daný klub ve všech rovinách posouvá stále dopředu?

Je to hlavně o lidech. Společně a postupně posouvat laťku výše, bez dluhů, afér, vyhrocených hádek atd.

10. Spartak Příbram vznikl v roce 1894 a řadí se tak mezi nejstarší kluby v České republice. Jak důležitá je pro Vás jeho tradice a její zachování? (Mířím tím zejména na zkupování, přeměňování či vytváření klubů nadnárodními korporacemi, například FC Red Bull Salzburg, Red Bull (Rasen Ballsport) Lipsko apod.)

Tradice Spartaku je pro mne bezpodmínečně důležitá. Jednak se to opírá o neměnný fakt, že jsem tu vyrůstal a za druhé mám kladný vztah k historii obecně. Tady prostě něco vzniklo v roce 1894, a kdyby to jakkoliv mělo skončit, tak se na to bude těžko navazovat. Spartak sem patří, má své společensko-historické postavení, trénoval zde Pepík Bican, působil zde i třeba Ladislav Přáda, což byl jeden z nejtalentovanějších fotbalistů, bohužel rád pil. Co se týče nadnárodních korporací, které mohou mít vliv na tradici některých klubů, je to bohužel o byznysu, o vlivu lidí, tomu se dá těžko bránit. Mně je to každopádně cizí.

11. Klubové barvy, název klubu, podobný klubový znak. Co máte společného se slovenským Spartakem Trnava? 🙂

Snad jen to, co jste vyjmenoval. 🙂

                            

12. Jaký máte názor na současnou situaci okolo FAČR?

Je to problém „špiček“ asociace a systému jejího fungování, na který doplácejí malé kluby hlavně z finančního hlediska. Protože potom přijdete za sponzorem a ten vám řekne, že fotbal je „studna“ a nic nepodpoří. O dotacích pro sport ani nemluvím. Vedení FAČR a všeobecně tato asociace by měli mít kredibilitu na super úrovni, i přesto že korupce byla, je a bude…50 – 60 % lidí ve fotbale jsou bývalí rozhodčí, delegáti, policajti, vojáci. Potom se může stát, že rozhodčí současně dělá i šéfa okresní kriminálky, přeberte si to sám. 😀 Reforma FAČR by byla obtížná – ruka ruku myje. Dá se vyměnit pár desítek – stovek lidí ve vedení za dva dny, ale jak vyměníte ty desetitisíce lidí na okresech? Ve FAČR jsou však i pracovití lidé, kteří to nedělají jen pro peníze, obětují tomu svůj čas, víkendy atd. FAČR potřebuje silnou osobnost, která postupně začne očišťovat celé její struktury.

13. Je tajemstvím, jaké máte se Spartakem krátkodobé, střednědobé až dlouhodobé plány/cíle? Kde vidíte Spartak za 10 let?

Přál bych si, aby Spartak fungoval ve stejném duchu, jako momentálně funguje, neměli jsme dluhy, bylo tady tolik fotbalově aktivních dětí, kolik tady je, hráli se zde krajské soutěže a hlavně, abychom se všichni bavili fotbalem. Pokud by přišla Divize (čtvrtá nejvyšší fotbalová soutěž v České republice – pozn. red.), která by do 10 let mohla být reálná, je potřeba si v tomto momentně sednout a položit si otázku, jestli je to dlouhodobě udržitelné – přece jenom je to náročnější po stránce organizační, personální a v neposlední řadě finanční. Nemá smysl kopat Divizi rok a pak bojovat o nesestoupení a nakonec spadnout. Pořád je dlouhodobě lepší kopat špici na krajské úrovni a na Divizi přistoupit až s jistou připraveností, než v ní setrvat méně jak jednu sezónu. Cílem také je, aby jakýkoliv postup a působení Spartaku ve vyšších soutěží, bylo podmíněno/založeno, stejně jako dnes na našich odchovancích.

123 leté oslavy klubu SK Spartak Příbram

Rozhovor s Kamilem Pochmanem, věrný fanoušek Spartaku

1. Kolika aktivními fanoušky se Spartak může chlubit?

Aktivních, co chodí do „kotle“ je přibližně 10 – 15 (záleží na lidech, jak mají volno v práci, rodina apod.). Skalních, věrných fanoušků, starších chlapů je cirka 70.

2. Používáte při svých aktivitách běžné fanouškovské nástroje? (vlajky, buben, chorea, pyrotechniku, chorály apod.)

Máme šály, foukačky, ale hlavně ruce. Fandíme „slušně“. 🙂

3. Registruješ tyto prvky u jiných klubů v soutěži, kde právě působíte nebo v soutěžích, kde jste v minulosti působili?

Pamatuji TJ Sokol Daleké Dušníky, které hrají B. třídu. Těch početně přijede třeba 70 – 80 a dokážou být poměrně hlasití.

4. Všiml jsem si, že na vašich webových stránkách máte umístěnou klubovou hymnu, disponuje váš repertoár i dalšími chorály?

Vedle hymny používáme naprosto běžné pokřiky zachycující pojem Spartak atd.

Spartak Příbram, Spartak Příbram

Nejlepší fotbal hrajem na Sabáku
Vlajky vlajou jako křídla ptáků
Zelený moře chlapů Příbramáků
Vítězný bitvy zná

REF:
Barvy červeno černý tomu my jsme věrný
Barvy červeno černý tomu my jsme věrný
Barvy červeno černý tomu my jsme věrný
Barvy červeno černý fotbalovej král

Spartak

Nejlepší fotbal hrajem na Sabáku
Vlajky vlajou jako křídla ptáků
Vítězný góly chlapů Příbramáků
to každý dítě zná.

REF:
Barvy červeno černý tomu my jsme věrný
Barvy červeno černý tomu my jsme věrný
Barvy červeno černý tomu my jsme věrný
Barvy červeno černý fotbalovej král

Spartak Příbram, Spartak Příbram

 

5. Jaký máš názor na českou fanouškovskou scénu (včetně nižších soutěží)?

Je škoda, že Viktorka Žižkov není tam, kde bývávala. Kdo mě však stále překvapuje je Slezská Opava, ta má špičkové fanoušky, podobně jako Baník Ostrava. Slezský FC Opava patří do první ligy, třeba místo Jihlavy, Znojma a podobných klubů.

6. Jaký fanouškovský vztah panuje mezi Spartakem a 1. FK Příbram?

O žádné rivalitě se víceméně hovořit nedá. Fanoušci Spartaku chodí na zápasy 1. FK Příbram a opačně. Pokud by však Spartak soutěžemi kráčel výše a výše, dá se předpokládat jisté tření a nároky na Příbram jako takovou. 😀

7. Jak si představuješ fanouškovské prostředí na Spartaku za 10 let?

Lidi sem budou i nebudou chodit. Každý postup a úspěch Spartaku však přiláká více lidí. Myslím si, že máme zázemí a prostředí třeba i na ČFL. Abychom však byli nohama na zemi, za momentální cíl by se dala považovat Divize, kterou si přál i můj táta…bohužel již mezi námi není…

 

Rozhovor s Janem Pavlíčkem, autor graffiti v areálu Spartaku

1. Celý areál Spartaku je vyzdoben klubovými graffiti z Tvé produkce, jak dlouho se malování věnuješ?

Začal jsem malovat kolem roku 1995, nyní už aktivně nemaluji, pouze z nostalgie pár graffiti ročně nebo zakázky.

2. Měl jsi volnou ruku při zdobení areálu Spartaku nebo se jednalo o zakázku klubu? 

Prezident Spartaku je můj blízký rodinný přítel, tudíž se jednalo o zakázku avšak s volnou rukou realizace.

 

3. Jak bys zhodnotil (nejen z fotbalového hlediska) příbramskou graffiti scénu? 

Příbramsko se nemůže pyšnit skoro žádnými graffiti zónami. Sleduji hlavně pražskou graffiti scénu.

4. Sleduješ v rámci graffiti subkultury určité specifické odlišnosti mezi fans graffiti a běžnými graffiti? 

Klasická graffiti scéna je hodně divoká. I přes to, co jsem na Spartaku namaloval, paradoxně fanouškovskou graffiti scénu bohužel neznám., proto nemůžu hodnotit. Obecně lze říci, že je zapotřebí, aby graffiti nějak vypadali – dobré tvary písmen atd. Také, aby byli všude. 🙂

 

5. Existuje něco, co bys chtěl v areálu Spartaku ještě namalovat? 

V areálu Spartaku je hodně šedivých ploch, pokud bude mít Vladimír chuť a zájem o rozšíření, rád je pomaluji.

6. Kdybys měl vybrat 3 české a 3 zahraniční fotbalové kluby, jaké bys pro jejich graffiti aktivitu vyzdvihl?

Bohužel neznám moc klubů, které mají pomalované areály či jsou v graffiti aktivní, sleduji hlavně pražskou (nefotbalovou) graffiti scénu.

 

JK